Říjnové putování lesem bylo plné sluníčka a barev. Povídali jsme si o tom, jaké změny se dějí v přírodě na podzim. Zkoušeli jsme podle tvaru listu poznat, ze kterého stromu se snesl na zem a také jakou barvou se vyzdobil. Vyráběli jsme z nich lesní čelenky a připadali si tak na chvíli jako stromy kolem nás. Navlékali jsme je i na vlnu a vytvořili podzimní sukýnku pro naši školkovou vílu.
S blížícím se podzimem bylo také na čase se rozloučit s ptáčky, kteří odlétají na zimu do teplých krajin. Zamávali jsme vlaštovkám, jiřičkám, čápům i všem dalším, pro které u nás není v zimě potrava. A ti co s námi zůstávají? Ty jsme si ukazovali a promýšleli, co pro ně na zimu můžeme připravit. Vyzkoušeli jsme si také, jaké to je sbírat jen „zobáčkem“ různá zrníčka (klacíky, lístky).
Hra na vrány se nám všem zalíbila a doprovází nás skoro každý den.
Konec tohoto měsíce nás provázelo povídání o České republice a o našem městě Zlín. Na globusu jsme našli zemi, ve které žijeme a ukázali si pak i národní symboly. Státní vlajku jsme vyrobili koláží z natrhaných papírků a už víme, kam patří červená, modrá a bílá barva. Připomněli jsme si také, kdo to byl Tomáš Baťa a zkusili si vyrobit papírovou botu.
Jeden den jsme zavítali přímo do Zlína, abychom si mohli vše prohlédnout „na živo“.
V rámci „stoupání naHoru“ trénovali předškoláci tento měsíc stolování, skládání příboru, krájení masa a pomoc mladším dětem. Zkusili si také vypracovat školní zralosti, které většinu z nich bavili. Celý měsíc jsme pokračovali v činnostech podporujících jemnou motoriku (prstové říkanky, práce s jehlou a vlnou, modelování, cviky na uvolňování celé ruky), rozvoj zrakového vnímání (hledání rozdílů, více obrázků v jednom) a sluchovou analýzu (první a poslední hlásky).
V říjnu s námi narozeniny oslavil Martínek.
