Hned ze začátku února měli naši nejstarší kamarádi velkou školkovou výzvu, na kterou se těšili už od ledna – lyžák na Trojáku. Bylo nádherné počasí a skvělé sněhové podmínky. Všichni jsme si lyžařský kurz moc užili a dokonce i ti kamarádi, kteří stáli na lyžích v pondělí poprvé, se už ve čtvrtek přesunuli na pomu a velkou sjezdovku. Radost a jiskry v očích byly jasným důkazem, že se nám na Trojáku zrodili noví lyžaři a ti, kteří už na lyžích jezdili, zdokonalili své schopnosti a společně s instruktory si užívali každou jízdu – s hůlkami, bez hůlek, s kamarádem ve dvojici nebo v hadovi za sebou.
Kamarádi, kteří s námi nejezdili na lyžák, ale také nezaháleli! Prvním únorovým tématem bylo povídání o řemeslech a povoláních. Povolání, které všechny zaujalo a hlavně i zasytilo bylo to pekařské! Představte si, že jsme v jurtě upekli chléb v kamnech a byl naprosto dokonalý a křupavý – dokonalý proto, že byl upečen s láskou všech dětí i pedagogů a křupavý proto, že se nám trošku připekl. Na chuti to ale ovšem nijak neubralo. V těchto týdnech jste se mohli zapojit do našeho programu i vy rodiče a představit svá povolání. Děti si vaše programy náležitě užily – se zaujetím naslouchaly o životě ryb a mohly si prohlédnout veškeré rybářské vybavení a vyzkoušet si, jak se cítí chycené ryby v síti. 🙂 Seznámily se s prací hasičů a hasičského sportu obecně, nebo se z našich kamarádů stali fotografové a udělali si společné fotky s nejlepšími kamarády. Stihli jsme si také vyzkoušet kadeřnické řemeslo – naštěstí se nůžky nevzdálily od paruky a vlasy všech kamarádů zůstaly bez újmy. Práce řezbářů velmi zaujala všechny děti a někteří kamarádi si ze dřeva vytvořili moc hezké kousky – třeba hrací kostku nebo stoleček. Děti se dokonce velmi hravou formou seznámily s IT povoláním – to byste nevěřili, že se dá opravdu IT spojit s lesním prostředím. 🙂
V únoru jsme také oslavili Hromince výrobou svíček hromniček a pomohli tak světlu, aby s námi konečně zůstalo každý den o kousek déle. Na Hromnice prý musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout – skřivan nám na krmítko sice nelítá, ale stále máme z jurty výhled na krásné ptačí divadlo, a když se podaří vytvořit ticho, slyšíme nejrůznější zpěvy, které už oznamují brzký příchod jara.
V půlce února jsme si povídali o masopustu. A to bylo veselo! Zpívali jsme, tancovali, vyráběli masky, a když přišel kýžený den karnevalu, veselí nám vyvrcholilo – sešli jsme se úplně se všemi kamarády! Uhnětli jsme si u skřítka těsto a pak na ohni upekli naše tradiční masopustní hady za zpěvu oblíbených písniček a za doprovodu ukulele. Oheň měl na povel náš hasič v červeném, kterého nevyděsil žádný duch, drak ani medvěd, takže jsme byli naprosto v bezpečí a po opekání byl oheň řádně uhašen.
Únorem nás také provázela velká sněhová nadílka a na louce jsme si vytvořili slušnou lopatovací dráhu, dokonce i se skokánkem! Kdo měl odvahu to zkusit – lopaty byly k zapůjčení pod jurtou 😁Únor nám ale nadělil i slušnou nadílku deště, naštěstí si umíme užít každé počasí, takže nám to vůbec nevadilo.
Na konci měsíce jsme si povídali o lidském těle a o všem, co ukrývá – doslova, protože jsme si prohlédli i rentgenové snímky a zjistili, kolik kostí je potřeba k fungování celého našeho pohybového aparátu. 🙂
S předškoláky jsme se tento měsíc soustředili na stříhání, a předmatematické představy – dělení koláčů na půlky, čtvrtky i osminy bylo nejen zábavné, ale i velmi poučné.
