Celý prosinec se nesl v duchu adventu a těšení se na nejkrásnější svátky v roce. Ze začátku měsíce jsme si povídali o svaté Barboře a vyzkoušeli jsme si zalít ratolest vodou přímo z úst, jestlipak nám vykvete? Svatá Barbora ale není jediná zajímavá osobnost v tomto měsíci, která slaví svátek. Přiletěl k nám andílek a přinesl nám mikulášský příběh. Někteří kamarádi si jej už pamatovali a krásně nám ho vyprávěli u skřítka. Mikuláš k nám, jako vždy přišel tajně, když jsme byli v lese. O to pak bylo větší překvapení a radost kamarádů, když objevili košíček plný oříšků a sušeného ovoce zavěšený u dveří jurty – přesně jako v tom příběhu od andílka. Letos jsme si zahráli na Mikuláše také my – oslavili jsme Světový den půdy tím, že jsme nakrmili naše žížalky ve vermikompostéru – přesně jako Mikuláš jsme jim nakrájeli spoustu ovocných i zeleninových dobrůtek.
V prosinci také slaví svatý Ambrož – patron včelařů. Nemohli jsme odolat a oslavili jeho svátek ochutnávkou skvělého medu. Z medových pláství jsme si pak vyrobili vánoční ozdoby – každému bude vánoční stromeček doma vonět po medu.
Vyprávěli – a pak jsme si i zahráli – betlémský příběh, a Ježíškovi jsme do jurty nanosili pořádnou dávku polínek, aby mu bylo hezky teplo. Zvířátkům v lese jsme ozdobili stromeček jablečnými slupkami a přidali jim na přilepšenou pár jablíček i do krmelce. V druhém prosincovém týdnu jsme si povídali o tom, jak se slaví Vánoce v různých zemích světa. Věděli jste třeba o argentinském oslíku Magiovi, o mexickém džbánu s dárky, který je třeba rozbít nebo o italské čarodějnici Befaně s dárky na koštěti? Ne? Zeptejte se svých dětí, třeba si ještě vzpomenou a budou vám doma vyprávět. 🙂 V prosinci jsme také navštívili divadlo na Malé Scéně ve Zlíně. Bylo o Vánoční hvězdě. Zazpívali jsme si s veverkami z představení spousty koled. Všichni jsme z divadla odcházeli nadšení, představení nás naladilo na Vánoce, na které se snad těšíme teď ještě více. Čekání na Vánoce jsme si odpočítávali zapalováním svíček na naší spirále i adventním věnci u oběda a před spaním jsme četli andělské příběhy z našich adveních nebes v jurtě.
Poslední dny před Vánoci jsme dávali kamarádům hodně prostoru k volné hře. Aby si svá přátelství dostatečně užili před dlouhým vánočním volnem. Nezapomněli jsme ale ani na svatou Lucii. Pěkně jsme si s ní procvičili názvy měsíců v roce a věštili s polínky počasí – úplně zimní počasí ještě není, tak jsme mohli prozkoumat i vodní život v našem jezírku a ulovili jsme pěkné plovatky. Husu jsme naštěstí nedrali, tak nám nepřišla rozfoukat peří po celé jurtě. Někteří kamarádi ale projevili obavy, jestli mají doma před Vánoci dostatečně uklizeno.
Předposlední den ve školce jsme vyráběli jablkový polaz – symbol slunovratu. Někteří kamarádi z něj měli ježka, jiní medúzu, důležité ale je, že nám přinesl kýžené světlo. Protože sotva jsme dokončili první napichování jablíček, vysvitlo nám po dlouhé době sluníčko!
Předškoláci usilovně pracovali se dřevem a jejich pytlíčky se pomalu ale jistě plní jejich dřevěnými projekty.
Přejeme krásné Vánoce a na všechny se těšíme v novém roce 2026!
