Listopad jako by ani nebyl, tak rychle utekl, a nás už čekají poslední týdny tohoto roku ve školce. Jako každý měsíc si připomeňme, co jsme zažili a na co budeme rádi vzpomínat. V listopadu je už počasí nevyzpytatelné a zima už o sobě dává všemi způsoby vědět. Bude i sněžit nebo si budeme muset ještě počkat? Příroda se rychle mění a pomalu upadá do zimního spánku. V prvním týdnu jsme si připomněli Svátek všech svatých a vyrobili si z klacíků dušičky. Děti tento svátek velmi zajímal a umocnili jsme si ho také obědem při svíčkách. Z kaštanů a listí jsme si vyrobili veselé skřítky, které si děti odnesly domů. Listí přináší spoustu zábavy a mnoho možností k tvoření, které rádi využíváme. Krásné barevné výhledy nás nejednou očarovaly. Abychom prozkoumali přírodu ještě podrobněji, vzali jsme si do lesa lupy a mikroskopy a vyzkoušeli, jak se s nimi pracuje a co vše se díky nim dá objevit. Zkoumali jsme mechy, podhoubí, ale také kůru nebo listy. Další týden nás čekalo oblíbené téma – sv. Martin. Několik vloček se sice sneslo, ale na větší sněhovou nadílku jsme si museli ještě počkat. Příběh o sv. Martinovi většina dětí již dobře zná. Prohloubili jsme proto jejich znalosti povídáním o tom, co Martin svými činy ukázal ostatním, jaké byly jeho vlastnosti a co je to vlastně ten dobrý skutek. S radostí jsme pak sledovaly nadšené reakce dětí na prosbu, jestli chtějí namalovat obrázky pro babičky a dědečky, kteří žijí sami v různých domovech a nemají své rodiny. Divadelní ztvárnění příběhu o sv. Martinovi děti velmi bavilo, v lese jsme si ho zahráli hned několikrát. Vyrobili jsme si z kartonu a klacku koníky a mohly proběhnout také napínavé dostihy. Oblečení přibývá, rukavičky, čepice a pořádně zateplené boty jsou již nutnost. Dopolední rozcvičky jsou především zahřívací, hodně běháme, skáčeme a po svačince se vydáváme na delší procházky, abychom byli co nejvíce v pohybu. Kluci svižně lozí na stromy, holky si hrají na různá zvířátka či rodiny. Děti aktivně učíme, jak se efektivně zahřát. Ale jak se asi připravují na zimu zvířátka kolem nás? O tom jsme si povídali během třetího listopadového týdne. Co asi v zimě zvířátka dělají, co je to hibernace a jestli jsou v zimě některá zvířátka aktivní. Děti už ví, jak jim můžeme v zimě pomoci my lidé a co rozhodně nedělat. Hledali a zkoumali jsme pobytová znamení zvířat při procházce lesem a ukázali si nejbližší krmelec. Zde nyní moc nechodíme, abychom na místě nezanechávali pachové stopy. Poslední týden v listopadu nás navštívila paní Hubáčková z Velíkové. Společně se svými krásnými loutkami a rekvizitami nám zahrála krásné divadlo o Smolíčkovi pacholíčkovi. Děti do představení aktivně zapojovala a všichni jsme se náramně bavili. Přinesla také spoustu přírodnin, které do představení zapojila a nakonec dětem nabídla křížaly z jablek, na kterých si všichni velmi pochutnali. Toto zpestření každodennosti bylo velmi příjemné a těšíme se, až paní Hubáčková opět někdy přijede. I jí se u nás moc líbilo. Děti jí jako poděkování namalovaly krásné obrázky. Potom už jsme se společně začali připravovat na nejkouzelnější období roku – Advent. Přečetli jsme si adventní příběh a povídali si o blížící se akci na Velíkové – adventní spirále. Je to jedinečná událost, která nám i dětem pomůže se uvnitř ztišit a naladit se na sebe před tímto někdy náročným obdobím. Děti společně s rodinou mohou zapálit svíčku darovanou andělem, projít spirálou a načerpat tuto nezapomenutelnou magickou atmosféru. Abychom si kouzlo spirály přenesli také do školky, vyrobili jsme s dětmi adventní věnec i adventní spirálu s 24 svíčkami. Každý den v prosinci budeme u oběda zapalovat svíčky a společně se těšit z toho, jak se Vánoce nezadržitelně blíží. Poslední listopadové dny přinesly také dlouho očekávaný sníh. Moc ho nebylo a dlouho bohužel nevydržel, ale děti si ho náramně užily. Stavěli jsme sněhové koule, sněhuláky a lopatovali jsme se na louce. Doufáme, že se ho ještě dočkáme a užijeme si ho naplno delší dobu. V listopadu jsme s předškoláky v rámci našeho stoupání NaHoru zaměřili na slušném chování – tedy schopnost poděkovat kamarádovi za pomoc a nebo naopak pomoc nabídnout, pozdravit, poprosit. Předškoláci sami pomáhají mladším dětem například vytáhnout pití nebo rozepnout batoh. Nadále se věnujeme pracovním listům zaměřeným na grafomotoriku. Každý sám si vyrobil svého lesního skřítka z klacíku a procvičili tím schopnost se soustředit, jemnou motoriku i vytrvalost. Tyto dovednosti také podporujeme “pletením” šňůrky, které vyžaduje opravdu velkou trpělivost.
