Začátkem listopadu jsme si povídali o našem lese a pozorovali jsme, které stromy své šaty svlékly a které zůstanou naopak oblečené celou zimu. Naučili jsme se pár slov z mysliveckého slangu – třeba co to jsou slechy, světla, větrník nebo ryj, a také jsme přispěli naší troškou jablíček do krmelce pro přilepšenou zvířátkům na zimu. Z mechu jsme si vytvořili knotek pro svíčku do lampionu na svatomartinský průvod. V duchu svatého Martina se nesla celá první půlka listopadu. S kamarády jsme trénovali písničky a básničky na vystoupení u kapličky na Velíkové.
Z opadaných listů jsme také tvořili otiskem lesní zvířátka – děti byly velmi kreativní a vytvořily téměř umělecká díla. 🙂 Tvoření neustávalo ani při povídání o svatém Martinovi, děti si vytvořily bílého koně a trpělivě navlékaly jeho hřívu nebo svatomartinské husy s pravým husím peřím – peří na tvoření hus přivezla naše Adélka z vlastního chovu. Vším tím zpíváním jsme svatého Martina nejspíš přivovali, protože se nám na koni zjevil přímo na louce, když jsme svačili, a to byl opravdu magický zážitek. Letos se do svatomartinského veselí zapojila i naše kuchyně – děti měly k obědu přímo svatomartinské hody a náš skvělý kuchař Jára s dětmi již tradičně napekl svatomartinské rohlíčky – přijel se na to dokonce podívat i Český rozhlas. Svatý Martin nám u jurty nechal také spoustu starých podkov svého koně, takže jsme si mohli vyzkoušet hod podkovou. Zkrátka listopad se svatým Martinem jsme si opravdu užili.
Druhou půlku listopadu jsme zahájili bubnováním. Zapojili jsme se do happeningu Bubnovačka organizace LOCIKA na podporu týraných dětí, které doma nejsou slyšet.
Povídali jsme si o zvířatech a o tom, jak se chystají na zimu. Různá zvířata se totiž připravují na zimu různými způsoby. A my jsme se pokusili schovat v listí a vytvořit podobný úkryt jako ježek. Ježky jsme si také vytvořili z papírů i provázků. Nejen zvířata se ale potřebují nachystat na zimu. Jako vždy jsme pořádně zazimovali pumpu, takže nám od listopadu zase nevycházejí počty dětí – máme vždy jedno navíc – pana Pumpu. A že to byla pořádná fuška – zapnout všechny ty knoflíky a zipy, zavázat kravatu, atp…
Poslední listopadové dny se u nás ve školce už nesly v duchu adventu a očekávání vánoční spirály. Povídali jsme si o různých symbolech vánoc, vysvětlili si symboliku adventního věnce a seznámili jsme se s různými legendami a pověstmi – o svaté Kateřině (která byla mimochodem na velkém blátě, takže můžeme očekávat bílé Vánoce), o narození Ježíška a v neposlední řadě právě o adventní spirále, kterou jsme si i vytvořili z rychletvrdnoucí hmoty. Od 1. prosince tak můžeme zapálit každý den jednu svíčku a těšit se společně na kouzelné Vánoce. Přímo z nebe se nám také snesla první “vánoční” nadílka. Konečně jsme mohli vytáhnout naše ve sklepě odpočívající lopaty, a užít si pořádně sněhu! Louku nám ozdobili první sněhuláci a lopatová dráha!
Poslední listopadový den nám školku provoněly perníčky. Upekli jsme s dětmi a s naším Járou voňavé medové perníčky, které jste mohli ochutnat večer na výstavě betlémů spojené s kouzelnou vánoční spirálou provázenou našimi anděly.
