… listí žloutne, poletuje… a náš les je opět téměř bez listí. Uprostřed našeho nejčastějšího svačinkového místa v nedalekém lese je ho obrovská hromada, do které děti veselé skáčou, zvětšují ji nebo jen tak obíhají. Je tam, a to znamená jediné, podzim je v plné síle zde. Každé ráno se už z komínu maringotky kouří a to i díky tomu, že jsme mohli na poslední brigádě navozit dřevo v podstatě na celou sezónu. Blátivé kalhoty můžou schnout už i pod pergolou. Nové venkovní prostory jsou kouzelné a útulné a s pokorou si vážíme toho, že ji máme. Všichni, kteří byli na Podzimní slavnosti dýní a světýlek se o tom mohli také přesvědčit. Výzdoba byla opravdu nádherná a moc to našim maringotkám v podzimním kabátku slušelo. Nejdůležitější týdny adaptace nových dětí jsou za námi, rozhodli jsme se tedy prozkoumat i širší okolí a vydali se po staré kudlovské dálnici. Došli jsme až na nedalekou louku s úžasným výhledem na Jaroslavice – určitě toto místo zahrneme mezi naše oblíbená místa.
První týden patřil důležitému tématu na podzim – odletu ptáků. Těší nás, že starší děti mnoho našich ptáčků už znají. Povídali jsme si o tom, kam odlétají, proč a co se děje s těmi, kteří u nás přes zimu zůstávají. Zkoušeli jsme rychle mávat křídly jako vlaštovky nebo “plachtit” pomocí větru jako čápi. Povídali jsme si, jak můžeme pomoci ptákům, kteří u nás zimují a všichni se těšíme až budeme v zimě opět bedlivě sledovat naše krmítko a jejich návštěvníky – brhlíky, sýkorky, mlynaříky a mnoho dalších. Vypadá to, že na naší třešni si právě hloubí hnízdo také strakapoudi – opatrně je pozorujeme a jsme zvědaví, jestli tam opravdu zahnízdí.
V dalším týdnu jsme se věnovali České republice. Našli jsme naši zemi nejprve na glóbusu, potom v podrobnější mapě a nakonec jsme si ukázali i krásná města, řeky a hory. Mapu české republiky jsme v lese společnými silami vytvořili z dlouhého lana, umístili hlavní město a taky Zlín. Ukázali jsme si naši vlajku, znak a další symboly. Společnou kreativní prací bylo vytvoření velkého stromu – lípy srdčité. Menší děti vymalovávaly kmen i korunu, starší děti stříhaly srdíčka – listy, potom je lepily a předškoláci psali podle předlohy názvy našich sousedních států. Nechyběla ani pohádka o praotci Čechovi.
Po České republice přišlo téma Zlín a jeho okolí. Povídali jsme si samozřejmě o panu Baťovi a o všem, co i díky němu ve Zlíně máme. A abychom se o tom přesvědčili na vlastní oči, vydali jsme se na již tradiční výlet do Zlína a potkali samotného pana Baťu. Navštívili jsme mrakodrap a užili si prohlídku výtahu. Byl to pro všechny hezký výlet, na který budou děti určitě rády vzpomínat. V zázemí si děti ušily svou první botu a trénovaly tak nejen jemnou motoriku, ale také trpělivost.
V tomto týdnu jsme v našem zázemí mohli přivítat i všechny děti, rodiče a pedagogy z Velíkové. Všichni jsme si užili podzimní slavnost plnou světýlek a dobrého jídla. Děti s rodiči dlabali dýně, prošli si podzimní stezku plnou úkolů a především jsme si všichni dohromady užili krásné odpoledne.
Další týdny jsme se věnovali přírodě na podzim a našemu lesu. V první řadě jsme se zaměřili na stromy – jaké známe, jaké jsou jejich části a zda mají listy nebo jehličí. Téma jsme doplnili pohybovými hry v lese, aby si děti druhy stromů ještě lépe zapamatovali. Pracovali jsme s kaštany, šiškami a dalšími přírodninami. V lese jsme dělali frotáž listů a kůry. Povídali jsme si o tom, proč jsou stromy důležité a jak nám mohou sloužit. Z listů jsme vyrobili skřítky lesníčky, čelenky a nebo jen tak pozorovali a zkoumali všechny ty úžasné barvy a tvary.
Na konci září prožili naši nejstarší předškolácký rituál v podobě přespávání v jurtě. Započali tam společně stoupání NaHoru, které je bude provázet celým posledním školkovým rokem. První výzvou bylo putování k vrcholu stolování. Předškoláci roznášejí polévky, pomáhají s příbory a nebo s námi uklízejí po obědě stolečky a židle nebo zametají. Zdokonalujeme jezení příborem a další dovednosti spojené se stolováním. Pokračujeme také v pracovních listech zaměřených na různé oblasti, procvičujeme prsty, správný úchop a nadále uvolňujeme ruku. Některé dny také trénujeme práci s nožem.
