Všechna prázdninová dobrodružství jsou za námi a naše branka na Kudlově se opět otevřela. Na našem vysněném místě začínáme druhý rok. První rok to byla pro všechny výzva – potřebovali jsme se ve zcela nové prostředí takzvaně zajet a poskytnout dětem příjemné a zároveň bezpečné a podnětné prostředí, kam se budou každý den rádi vracet. Myslíme, že se nám to podařilo a i když před sebou máme stále dost práce, už v přípravném týdnu jsme věděli, že letos už bude mnoho věcí jednodušších. Těšíme se na vše, co nám tento rok přinese a jak bude vypadat naše zázemí na konci školního roku. Velká změna nastala už během prázdnin – začalo se pracovat na vytoužené pergole, která nám velmi pomůže v mnoha ohledech. Děti mají další prostor, kde mohou trávit čas malováním a další tvořivou činností. Mimo jiné zde také obědváme a odpoledne svačíme. Prostor je to velkorysý a už se těšíme na fi nální podobu – ještě chybí zábradlí, schody a další detaily, které nám pomohou zvládnou režim dne a rutinní záležitosti zase o něco snáze.
Všichni se vítáme – pedagogové, vy rodiče, staří a především noví kamarádi. Skřítek také všechny přivítal s otevřenou náručí a pro nové děti se stal důvěrným průvodcem. Ranní kruh se skřítkem je nedílnou součástí našich dnů a je to jedna z jistot, které novým dětem pomáhají překonat první, občas náročné, dny ve školce. Nástup do školky je pro děti, ale i rodiče velký krok. Je mnohdy až dojemné sledovat vaše krásné ranní rituály na rozloučenou a slova podpory plné lásky.
První týden jsme si povídali o našich zážitcích z prázdnin a především jsme se věnovali adaptaci. Skřítek Lesníček se seznámil se všemi novými dětmi a my jsme seznámili děti s pravidly – ty jsou důležité pro všechny, abychom se ve školce, na zahradě a také v lese cítili bezpečně. První dny jsou víceméně stejné, tak aby si děti zvykly na základní režim dne. Po ranním kruhu si po cestě do lesa zpíváme, poté procvičíme celé tělo i mysl veselými a hravými říkankami. Zatančili jsme si také mazurku. V lese si ukazujeme naše místa, kde mají děti po dopolední svačině dostatek prostoru a času na velmi důležitou volnou hru. Les občas vyměníme za louku, kde se vyhříváme na posledních letních paprscích. S dětmi jsme vyzkoušeli hru s psychomotorickým padákem, abychom ještě lépe odstartovali cestu k vzájemné důvěře a především spolupráci.
Druhý týden jsme se věnovali tématu rodina. Děti si postupně do školky nosily rodinné fotky a představovali skřítkovi své nejbližší. Povídali jsme si, kdo je to vlastně teta, strýc, bratranec nebo sestřenice a jakou kdo v rodině hraje roli. Každý měl nakonec možnost nakreslit všechny členy na výkres a nebo udělat rámeček pro svou rodinnou fotografi i. V lese jsme v tomto týdnu všichni společně hráli pohádku O veliké řepě a měli jsme radost, jak to dětem jde a baví je to.
S podzimem přichází čas sklizně. Děti se seznámily s různými druhy ovoce a zeleniny a paměť jsme si procvičili při kimově hře. Také jsme si povídali o tom, jak jednotlivé plody můžeme zpracovat a jednoho dne u nás v maringotce dokonce krásně zavoněl jablečný štrůdl. Děti byly součástí celého procesu – strouhaly jablíčka, sypaly je na těsto, balily štrůdly, které nakonec potřely vajíčkem. Povedly se na výbornou a poté jsme si na nich všichni pochutnali. V dalším týdnu jsme navázali tématem Houby. Zjistili jsme, že děti moc rády houby hledají i sbírají. Ukázali jsme si jednotlivé části hub, seznámili se s těmi nejznámějšími a povídali si o tom, že ne všechny houby jsou jedlé a co nám hrozí, pokud je sníme.
Nejen nové děti musí čelit velkým výzvám. Naše nejstarší děti čeká tento rok také nemalý úkol – letos v září se z nich stali předškoláci. Zaměřujeme se s nimi na sluchové vnímání, jednoduché počítání a grafomotoriku. Několikrát do týdne pracujeme s pracovními listy. Před každou prací u stolečku procvičujeme prsty, trénujeme správný úchop a mnoho dalšího nás ještě čeká. Příběh předškoláků jsme slavnostně otevřeli při společném přespávání s kamarády z druhé třídy v jurtě na Velíkové. Tam započalo celoroční “Stoupání na horu” plné nových zážitků.
