Září se neslo v duchu poznávání – poznávání nových kamarádů, měnící se přírody a také změn na oblíbených místech v lese. Na začátku měsíce jsme sdíleli zážitky z prázdnin a povídali si o rodině a emocích, které naše kamarády provází po tak dlouhé době ve školce – nebo u některých kamarádů – poprvé ve školce vůbec. Naučili jsme se různá dechová cvičení, která nám mohou pomoci tyto emoce zpracovat. Začali jsme také zpívat naši lesní hymnu Děti lesa, která nás provázela vždy cestou do lesa a dělala nám i veselejší cestu k obědu. Lesní hymnu si můžete poslechnout i na YouTube na tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=9RdYYmiNCwc&list=RD9RdYYmiNCwc&start_radio=1.
Také jsme měli hned první týden v září zajímavou podívanou a napjatě jsme pozorovali přesun maringotky na náměstíčko před jurtu. Bylo to velké drama s traktorem, které nakonec dobře dopadlo. Maringotka nám sice trochu pak zavazela, ale naštěstí vše dopadlo dobře i při druhé akci, kdy se naše maringotka přesunula na své místo.
Jednu krásnou, i když počasím pošmournou zářijovou sobotu, jsme se již tradičně vydali s rodiči na výlet na hrad Lukov. I přesto, že to vypadalo všelijak, nakonec nám pár svých paprsků sluníčko přece jen ukázalo a výlet jsme si všichni užili.
Některé zářijové dny byly na druhou stranu tak teplé, že jsme mohli pozorovat hmyz na louce. Chytat exempláře do odchytových kelímků s lupou bavilo úplně všechny kamarády, a zároveň jsme se naučili ochraňovat a jemně zacházet s nejmenšími tvory naší přírody. Také naši nejmladší kamarádi, stejně jako pavoučci v trávě, potřebují ochranu a pomoc, takže si asi v půlce září vybrali svého patrona v podobě předškoláka. Každý předškolák pak hrdě pomáhal svému svěřenci s batůžkem, nebo těžce zapnutelnou bundou, a mladší kamarádi zase získali o trochu větší jistotu v novém kolektivu.
V půlce září nám také nastalo období velké práce na školkové zahradě. Je to vždy velmi oblíbené období – období sklizně. Na školkové zahradě jsme sklidili jablíčka, která jsme si pak opekli na ohni nebo nakrájeli na sušené křížaly. Ořechy jsme louskali kladivem, což bavilo především chlapeckou část naší party. Ochutnali jsme také kyselkavou hlošinu, která už se suší na zdravý čaj. Z vyvýšených záhonů jsme vykopali brambory, sklidili dýně a v neposlední řadě lichořeřišnici, kterou děti i ochutnaly.
Na konci září jsme si povídali o sv. Václavu, zahráli si na rytíře z Blaníku a oslavili Den české státnosti. Václavky se nám sice najít ještě nepodařilo, zato praváků a bedlí jsme objevili nespočet. Náš Jára z kuchyně měl z hřibové nadílky také obrovskou radost.
Na svátek sv. Michaela jsme otestovali odvahu našich kamarádů – všichni se odvážili nahlédnout do dračího doupěte, i když drak pěkně chroptěl a vydával nejrůznější zvuky.
V průběhu září jsme se také seznámili s několika pohádkami – třeba “O veliké řepě”, “O kuřátku a obilí” nebo “O poslední vlaštovce”. Trénovali jsme převypravování těchto pohádek, a také dějovou posloupnost pomocí obrázků.
Předškoláci se z hlediska grafomotoriky soustředili na uvolňování ruky a vertikální čáry. Jemnou motoriku procvičovali zejména stříháním a lepením částí k sobě.
Dále předškoláci absolvovali předškolácké přespávání, které je důležitým milníkem v jejich posledním roce ve školce.
