Po 29. 1. 2024 / Jak to žije ve školce

Skřítek spí, netuší, kdo ho v září probudí – Jaroslavice

Začátek školního roku provázelo slunné počasí, které nám vydrželo celé září. Stejně slunné byly i naše první společné zážitky ve školce. Užívali jsme si plnými doušky všechny teplé dny na louce i v lese. Skřítek Lesníček se s úsměvem pozdravil s novými i s již známými kamarády a mohlo započít nové dobrodružství u nás Na Pasece. 

První chvíle ve školce byly hlavně o poznávání a vytváření nových přátelství. Rána u skřítka začala sdílením zážitků z prázdnin. Společným naladěním a pozdravením jsme začali den a vyrazili objevovat kouzlo lesa. Čas na cestě jsme si krátili písničkami a básničkami. Hry s psychomotorickým padákem nám pomohly v seznamování a odstartovaly cestu k vzájemné spolupráci. V rámci volné hry jsme stavěli koleje a domečky z klacíků, lezli po stromech a pletli věnečky z lučních květin. 

Seznamovali jsme se nejen s kamarády ale i s cílem našeho každodenního putování – samotným lesem. Prozkoumali jsme každé jeho zákoutí a jako správným průzkumníkům nám nechyběla ani lupa. Na našem oblíbeném svačinovém místě u pařezů to opět ožilo. Zároveň nám počasí dopřálo pár bláznivých jízd na blátivé skluzavce. Po cestě do lesa jsme potkali i naše lesní kamarády a mohli si tak prohlédnout mloka, několik housenek a také pavouků a jejich pavučin představujících hotová umělecká díla.

Začali jsme pravidly, díky kterým je nám v lese dobře a můžeme se cítit bezpečně. Pravidla jsem si vysvětlovali především v konkrétních situacích. Povídali jsme si o jejich významu v různých situacích a společně tak pracovali na tom, aby každý pochopil jejich nepostradatelnost. 

Další týden jsme věnovali našim nejbližším. Děti si přinesly fotku rodiny a mohly ji tak představit skřítkovi Lesníčkovi. Povídali si o členech rodiny a jejich rolích. Dozvěděli jsme se, co to je rodokmen a co mají naše kořeny společné s těmi, které vídáme v lese. Mnoho o rodině nás naučila pohádka O veliké řepě, kterou jsem si společně četli. V lese jsme z klacíků vytvořili domeček a povídali si o tom, co pro nás znamená domov. 

Nástup do školky v nás vyvolal různé emoce, a právě na ně jsme zaměřili svou pozornost v dalším týdnu. Ráno u skřítka jsme si popisovali jednotlivé emoce. Povídali jsme si o tom, jak se cítíme a jak nám mohou emoce pomoci. Poznali jsme, jak mohou emoce vypadat a zkusili jsme svou představu přenést na papír. 

I když podle počasí to vypadalo, že se podzim stále nehlásí, i v krásném babím létě jsme nezapomněli oslavit podzimní rovnodennost. Podzim jsme přivítali hostinou, při které jsme ochutnali podzimní plody. V hojnosti a vděčnosti jsme však prožili celé září, vděční za to, že můžeme zažít nová společná dobrodružství. 

Skřítek Lesníček se s námi podělil o příběh svatého Václava. Společně s dětmi jsme se seznámili s osudem patrona České země. Oslavu jsme zakončili výrobou vlastní lesní svatováclavské koruny. Navázali jsme slavením svatého Michaela. Při této příležitosti jsme si vyrobili meče, jako symbol odvahy. 

V září jsme přivítali některé děti v nové roli předškoláků. Tento rok je tak čekají nové výzvy, na které se již pomalu společně připravujeme. Své nové role se děti zhostili s odvahou a odpovědností. Začali jsme vytleskáváním, krátkými a dlouhými hláskami, identifikací první hlásky ve slově, skládáním písmen z klacíků a počítáním do deseti. Učíme se společně prstové říkanky. Nezahálíme ani v grafomotorice, trénujeme křídami na velkém prostoru a postupně přenášíme grafomotorické prvky na papír. Společný příběh předškoláků slavnostně otevřeme v jurtě na přespávání, kde započne celoroční “Stoupání na horu” plné nových zážitků.