Přišel prosinec a s ním pořádná zima. První vločky posledního měsíce tohoto roku nám dopadaly na tváře během Adventní spirály – putování do svého nitra, zdroje vnitřního světla. Děkujeme všem kamarádům za účast a radujeme se ze statečnosti, se kterou jsme mrazem a tmou putovali až do středu spirály.
V průběhu měsíce jsme společně prožívali svátky, které k prosinci patří. Povídali jsme si o Sv. Barboře a uřízli si větvičky barborky (na kterých jsme po Vánocích našli malé bílé kvítky 🙂). Na svátek Sv. Mikuláše jsme se seznamovali s tím, co znamená dobro a zlo, proč s Mikulášem chodí i anděl a čert, a kdo to vlastně byl Svatý Mikuláš.
Dny se postupně krátily. Ráno jsme se se skřítkem vítali ještě za šera a odpoledne jsme se loučili za svitu prvních hvězdiček. Tmy přibývalo a světla ubývalo. Povídali jsme si o svaté Lucii, kterak noci upije, ale dne nepřidá, obchází domy a nakukuje, zda je všude uklizeno. Pomalu jsme se těšili na Vánoce.
V zasněžené krajině se nám ukázaly taje přírody. Mohli jsme pozorovat kudy hopká zajíček a veverka, kudy se plíží mazaná liška nebo kam běžela srnka s divočáky.
Přišel čas i na tvoření. Užívali jsme si sice zimních radovánek, ale také jsme pospíchali do školky vyrábět vánoční přání našim rodičům a přátelům školky, zdobili třídu vánočními věnci a malovali vánoční hvězdičky. Pekli jsme společně perníčky a celá školka krásně voněla.
Ale nebyl to jen bílý prosinec. Podařilo se nám i pořádně se zablátit a užít si ještě posledních dnů podzimu, než přišla pohádková zima. Opět jsme zkoušeli svou sílu a odvahu při lezení po stromech. A nebyl by to závěr podzimních dní nebýt pořádné blátivé klouzačky!
Ale nakonec nám počasí nadělilo velkou sněhovou nádheru, a proto jsme se s chutí oddávali lopatování a všelijakým hrátkám ve sněhu. Stavěli jsme sněhuláky a vymýšleli různé způsoby, jak se na sněhu sklouznout ve vláčku, zvlášť a na hromadě 🙂.
Při zimním slunovratu jsme zachytili poslední paprsky starého sluníčka do lucerny a střežili jeho světlo. Obrátili jsme se k sobě, ke svým srdcím a srdcím kamarádů, společně se radovali z Vánoc, z příchodu světla a obdarování. Zkoušeli jsme různí zvyky – házeli papučkami a pouštěli lodičky – zkrátka zajímalo nás, kdo s námi bude chodit na naše oblíbená místa v lese a kdo se vydá za dobrodružstvím někam jinam. Poslední den jsme oslavili narozeniny naší Peti, popřáli jsme si a nakonec jsme, považte, k Petiným narozeninám, dostali všichni palačinky! To bylo krásné zakončení roku 2022.
Předškoláci se soustředili na zvládnutí sebeobsluhy. Všem už se v oblékání moc daří, a tak mohli pomáhat mladším kamarádům při složitém soukání do všech vrstev teplého oblečení a nebo naopak při svlékání, a že jich bylo.
