V červnu naše putování doprovázelo povídání o planetě Zemi. Nejdřív jsme se podívali, co se ukrývá pod povrchem. Jaké vrstvy tam jsou a co se děje, když vytéká láva ze sopky ven. Pak jsme zase „vyletěli“ až do vesmíru, abychom viděli, jak vypadají jednotlivé kontinenty, moře a jak je to vše krásně pestrobarevné a zazpívali si o tom s panem Svěrákem píseň „Chválím tě země má“. Připomněli jsme si, jak je pro náš život celá planeta důležitá a spíš jen zopakovali třídění odpadků, kterým jí můžeme pomoct. Kamarádi už skoro vše věděli a správně roztřídili.
Pak už nás čekala doslova cesta kolem světa, při které jsme postupně navštívili všechny kontinenty. Povídali si o počasí, krajinách, zvířatech, lidech a o tom, jak tam žijí. Zjistili jsme, že třeba v Asii v Číně bychom se hůlkami asi moc nenajedli, že v Africe je tak velké horko, že její velkou část pokrývá jen písek a zase na Antarktidě taková zima, že je tam vše stále pod ledem. V Americe jsme se pozdravili s Indiány a v Evropě hledali naši Českou republiku a nejbližší sousedy.
Pak už jsme se zaměřili na to, jakými dopravními prostředky bychom se na různá místa mohli dostat. A protože jsme zrovna slavili Den tátů s tatínky přímo v lese, tak nám pomohli nějaké dopravní prostředky vyrobit. Nad loukou se proletělo hned několik letadel, pro velký zájem musela několikrát odstartovat raketa do vesmíru, ke spuštění na Dřevnici byl připraven krásný vor a k zapřažení za koně byla připravena „tažná indiánská nosítka z klacků. Mnozí kamarádi už začínají jezdit také na kole, tak jsme si ukázali i nějaké značky…
Tento měsíc jsme měli možnost více pozorovat vlaštovky, které mají hnízda s mláďaty v oknech naší školky. Jedno odpoledne jsme se stali záchranáři jedné malé vlaštovky. Další den ráno jsme ji však už nenašly, tak snad našla sílu a podařilo se jí vzlétnout k ostatním.
Před ukončením školního roku jsme se připravili na houbařskou sezónu a připomněli si, že některé hříbky jsou jedlé a některé nejedlé a pravidla jejich sbírání. Na závěr jsme se ještě vydali do voňavého a léčivého světa bylinek a vytvořili si kapsičku s bylinkami, ke kterým můžeme kdykoli přivonět. Naučili jsme se poznávat některé byliny a lípu, která zrovna kvetla, si i nasbírali a usušili na zimu do čaje.
Pak už přišel poslední den tohoto školního roku. Skřítek Lesníček v ranním kruhu navštívil každého kamaráda a prozradil nám, že na nás někde čeká ukrytý poklad! Celé dopoledne jsme si užili plněním různých úkolů, hrou s kamarády a hlavně hledáním pokladu. Bylo to hodně napínavé a už jsme se začali bát, že ho ani nenajdeme. Až u školky se něco zalesklo v křoví a uviděli jsme stříbrnou truhlu. Našli jsme v ní opravdový poklad – skřítek Lesníček tam ukryl malého kamaráda skřítka pro každého velkého lesního kamaráda ze školky. Blížil se oběd a už byl nejvyšší čas se slavnostně rozloučit s předškoláky… nebylo to úplně lehké, ale vše jednou končí, aby mohlo něco nového začít… předali jsme vzpomínkové fotoknížky, další dárečky a popřáli všem, ať se jim ve škole líbí a potkají nové prima kamarády.
