Ne 15. 5. 2022 / Jak to žije ve školce

Duben – každý den v lese budem! – Velíková

A v dubnu jsme byli v lese opravdu za jakéhokoliv počasí:) I když ještě mrzlo a poletoval sníh, pršelo, svítilo slunce, foukal vítr nebo jen sněžili okvětní lístky ze stromů, tak jsme prostě byli venku a užívali si tu krásnou proměnu přírody po zimě. Ta je nejvíce vidět díky jarnímu kvítí, které jsme s dětmi sbírali a pak i vylisovali. A tím, že se nám oteplilo, začali jsme chodit delší trasy a s dětmi objevovat nová místa a posilovat děti v překonávání sama sebe. Samozřejmostí byl průzkum blátivých kaluží a jejích nekonečných
možností zábavy.

První půlku měsíce jsme se připravovali na blížící se Velikonoce. Ponořili jsme se do poznávání všech tradic, které tento svátek přináší, nejen u nás, ale i ve světě. Byl to čas velmi kreativní, kdy jsme díky vajíčkům pečlivě prozkoumali tvar oválu. Vajíčka jsme malovali vajíčkovou barvou smíchanou s paprikou, zdobili krepovým papírem, omotávali bavlnkou či využívali ke grafomotorickému rozvoji. Sloužila i jako skvělá zábava při pokusu, běhu s ním na lžičce či jejich kotoulání z kopce dolů. Měli jsme i
možnost prozkoumat, jak vypadá rok staré vajíčko. Užili jsme si velikonoční stezku, při které jsme poznali či zopakovali všechny velikonoční zvyky a objevili krásy velikonočního land-artu.

Před Velikonocemi za námi zavítali také absolventi lesní školky, kteří ji navštěvovali před 3 až 4 lety. Byl to krásný den plný vzpomínek, her, zábavy a propojování školkových a školních dětí. Je krásné vidět povyrůst školkové děti a že jim stále pobyt venku není cizí, naopak zcela přirozený a projevují se u nich všechny principy lesní školky, které se snažíme předat. S jarem také přichází období oslavy života a v přírodě můžeme vidět, že
nejenže všechno kvete, ale rodí se i nový život. A tak dalším tématem byla mláďata, jejich rozeznávání, správné pojmenování, způsob života a obživa. S tímto tématem jsme spojili ukotvení předložek a orientaci v prostoru.

22.dubna jsme pak oslavili s dětmi Den Země. Tu jsme si blíže přiblížili výtvarně, pomocí balónku a lepením barevných papírů na něj přírodním lepidlem (bílkem), a také příběhem o nebezpečí odpadů na živé organismy.

Poslední týden v dubnu byli nedílnou součástí naší výbavy do lesa lupy a dalekohledy. A hádejte proč? No, jasně, abychom mohli prozkoumat a bádat, to co člověk často pouhým okem nevidí nebo jednoduše přehlédne. HMYZ! Důležitá a nejpočetnější skupina živočichů. Učili jsme se je rozlišovat podle počtu nohou a jiných specifických znaků. Povídali jsme si o vývoji hmyzu a
ukotvili si pojmy jako je vajíčko, larva, kukla a dospělec. Zahráli si na motýli a vyrobili si je z rychletvrdnoucí hmoty a zjistili jsme, jak těžkou práci mají mravenci a jak jsou pracovití.

Na konci dubna jsme se vydali také do velíkovské knihovny. Díky tomu jsme
měli možnost poznat další část Velíkové a prozkoumat zdejší knihovnu – jaká je, jak to v ní chodí a jaké knihy tam lidé naleznou. Také za námi do slamáku přišla Silva Lišková a provedla děti intuitivními hrami. Ty
děti vedly k prožití mnoha rovin, se kterými se v životě setkají – chaos, pořádek, jednou jsem tam, jindy tam. Závěrečná hra byla smyslovým pohlazením zvukem k rozvoji emočního nitra.

Předškoláci si v tomto měsíci opakovali grafomotoriku s básničkou. Za pomoci křídy si trénovali jednotlivé grafomotorické prvky ze kterých vyšlo kuře nebo kočka. Z jemné motoriky jsme se věnovali motání bavlnky, stříhání velikonočního beránka a pracovali jsme s rychletvrdnoucí
hmotou díky níž jsme vytvořili motýlky.

V dubnu se k nám do party se připojila Evička, sestra od Kikiho, a také jsme hodně slavili. Šesté narozeniny s námi oslavila Amálka a čtvrté Kryštůfek,
Tiborek a Toník s Bertíkem.