A nevlezeme jen do lesa, ale i na samotné stromy. Celý březen se děti zdokonalovaly ve svých lezeckých dovednostech. Starší učily mladší, jak na to a každý měl radost, když se na stromě posunul zase o kousek dál. Tento měsíc nás přivítal ještě mrazivým počasím a stejně tak se s námi i rozloučil. Ale v průběhu března jsme ale měli možnost si užít i ty pravé slunečné jarní dny.
V prvních dvou týdnech března jsme si povídali o nejrůznějších povoláních a řemeslech. Zahráli jsme si na lékaře a záchranáře a z lesa jsme na nosítkách přinesli do jurty zraněného kartonového muže, kterému jsme v lese poskytli první pomoc. Také jsme se naučili dovednosti řezbářů a košíkářů a zkusili si vyrobit z pediga kytičky. Zopakovali jsme si přitom pravidla bezpečnosti při práci s nožem a pilkou. Dále jsme se seznámili s meteorologií či si zahráli na pravé detektivy a pátrali po zloději pomocí tajných vzkazů či sejmutí otisků prstů. Z jurty se stal také na chvíli kadeřnický salón či krejčovství. Navrhovali jsme tam šaty, stříhali vlasy a trénovali šicí dovednosti.
A protože se nám vše v březnu začíná pomalu probouzet, začali jsme s dětmi objevovat jaro kolem nás. A jak jinak začít než od základu. A to samozřejmě v půdě:) Protože nám počasí přálo a nemrzlo, mohli jsme se podívat do jejího nitra a prozkoumat ji všemi smysly. Bádali jsme pod jejím povrchem pomocí rýčové zkoušky, lup a mikroskopů. Zjistili jsme, jací živočichové v půdě žijí, co do ní patří a nepatří, jak vzniká humus a vyrobili si žížalárium. Měli jsme i možnost důkladně prozkoumat krtka, kterého jsme nalezli před jurtou.
Po důkladném prozkoumání půdního podloží jsme společně oslavili příchod jara vyrobením Morany a létečka. Moranu jsme pak za doprovodu jarních písní vhodili do vody, aby už mohla odejít i zima. Po josefovském svátku jsme odzimovali i naši školkovou pumpu a začali jsme si povídat o prvních jarních květinách a bylinách. Vyrobili jsme si tulipány, nechali rozkvést papírové květiny na hladině našeho jezírka, vytvořili obraz na téma jarní variace a se šátky se protancovali teplým jarním vzduchem.
Poslední březnové dny za námi přišla na chvilku zase na návštěvu paní zima a díky chladnému počasí jsme se navlékli znovu do čepic, šál a rukavic. A jak je počasí každý den jiné, tak i my jsme každý trochu jiný a o tom jsme si právě v posledním březnovém týdnu povídali. Čím se lišíme, co máme společného a jak spolu navzájem zvládat tolik různých potřeb. Hráli jsme si s padákem, na slepou bábu a zkoušeli, jaké je to táhnout za jeden provaz.
Poslední den za námi zavítali pejsci a cvičitelky z Bratrstva psích tlapek, aby nás seznámili s tím, jak se k pejskům chovat, čím je krmit či jak posbírat psí exkrementy.
S předškoláky jsme v březnu pilovali stříhání nůžkami, vyzkoušeli jsme si jednotažky, tedy obrázky malované jedním tahem a zjistili jsme, že i tohle může být velká zábava. Z dalších grafomotorických prvků na nás čekaly
“zuby” a vyzkoušení si jaké to je, když je potřeba změnit směr vedení čar. Na našich rozcvičkách nás už těšilo, že nemusíme mít vždy rukavice a rozpohybovali jsme prsty i mluvidla.
V březnu s námi oslavila již páté narozeniny Stelinka.