Plní radosti, zdraví a zážitků z vánočních prázdnin jsme se v novém roce potkali 4.ledna. Tento den je i světovým dnem Braillova písma a tak jsme si v lese vyzkoušeli, jaké to je nic nevidět a pomocí prstů poznávat znaky písmen vyražené na papíře. Se zavřenýma očima jsme také naslouchali okolním zvukům přírody a děti s nadšením hádali, jaké písničky zní na flétničku.
Další čas s námi trávili tři králové – povídali jsme si o tom, proč a kam putovali a co vzácného nesli narozenému Ježíškovi.
Déšť i bláto patří mezi naše kamarády, přesto jsme už netrpělivě vyhlíželi první sněhovou nadílku. A tak k radosti nás všech přišla. Není divu, že jsme ji, jak se patří, využili. Louku zaplnily obří sněhové koule, ze kterých povstali hned 3 sněhoví kamarádi. A byli tak velicí, že je šlo vidět až ze školky. Koulování, lopatování, hromadné sjezdy na igelitu, válení sudů a stavění iglú bavilo úplně všechny. Díky otiskům ve sněhu jsme zjistili, že každý z nás je vlastně andílkem.
Využili jsme naši tabuli na uvolňování zápěstí a každý si zkusil několikrát obkreslit osmičku, jejíž tvar nám pak posloužil jako tělíčko pro tučňáka, kterých se nám ten den ve školce vyklubalo hned několik. A že se opravdu povedli.
Na našem ročním kruhu jsme si připomněli, která čtyři roční období nás provází celým rokem. Jak se v každém z nich proměňuje příroda i počasí, co si na sebe oblékáme a jaké činnost jsou pro dané období typické.
Poslední týden v lednu jsme si hráli na stopaře a mohli tak pozorovat, které zvířátko se kam vydalo, kam se schoval nějaký kamarád nebo si také zahrát indiánskou hoňku.
Věříme, že i měsíc únor nám dopřeje spoustu sněhové nadílky a už teď se na ni moc těšíme.
Do nového roku nám všem přejeme, ať máme vždy někoho, kdo nám pomůže, budeme-li to potřebovat …třeba vytáhnout sněhovou kouli ☺
