Čt 11. 6. 2020 / Jak to žije ve školce

Květen má jméno pod kvítí – Velíková

V květnu jsme se, po delší době strávené doma, konečně mohli vrátit zpět do školky. Děti už se moc těšily a my také. U zázemí nám přibyla nová skluzavka a rozrostla se nám školková zahrada. K prvním ovocným stromům přibyly túje, borůvky, rybíz, angrešt, bylinky i okrasné květiny. První dny jsme si kvůli hygienickým opatřením museli všichni zvyknout na nové věci, děkujeme že svým dětem chystáte výborné obědy a pomáháte nám.

Měsíc květen, ten je prima,
to už vůbec není zima!
Všechny stromy rozkvetou,
včely na ně přilétnou.

Po úvodním prozkoumání všeho nového, jsme se začali poohlížet po změnách, kterými prošla také příroda. Věnovali jsme se tedy bylinkám a jarním darům přírody. Zkoumali jsme, co roste v lese i na louce, co se dá sníst a co naopak ne. Ochutnávali jsme šťovík, sedmikrásky, šťavel, jahodník, někteří i kopřivy. Ze smrkových výhonků jsme nakládali sirup, který nám může pomoci při kašli a nachlazení, ze sedmikrásek jsme vyráběli ledové kostky, které jsou krásnou osvěžující ozdobou, třeba ve vodě. Z pampelišek a kopretin jsme pletli věnečky a vázali kytky maminkám domů.

Další týden jsme se věnovali lidskému tělu a s ním spojeném tématu umírání a smrti. V době, kdy byla školka kvůli pandemii zavřená, odešel v důsledku těžké nemoci jeden z našich kamarádů. S dětmi jsme na něj vzpomínali, povídali si o tom, jak lidské tělo funguje a proč se stane, že někdo zemře. Děti mu namalovaly obrázky, napsaly dopisy, vyrobily kříž a společně jsme za něj zapálili svíčku.