Začátek prosince, to už býváme na to, že je sníh docela zvyklí, což? Ale letos zima nějak ne a ne přijít… A pak se v první prosincové úterý setkáme sýkorčátka i Předškoláci na společné naladění na přicházející advent a ono … sněží!!…
Jednou takhle kolem čtyř jedniček v kalendáři odvezl jeden tatínek jménem Martin své děti do jedné Lesní školy a celkem s nechutí se vracel do města za prací. Zaparkoval u popelnic, dálkově uzamkl auto…ale proč se jeden kontejner hýbe? Snad…
Znám Sirkovou studánku, kde mýtinka je v les, tam stojí nová cedule a voda svěží jest.
Ve čtvrtek 6. 12. jsme se hned ráno sešli při společném ranním kruhu školáci i předškoláci. Protože ten den začínal opravdu mrazivě, hned jsme využili kroužek k zahřívacím hrám.
Na louku zalitou sluncem čtvrtečního odpoledne přibíhaly hloučky dětí. Jsou to naši Prvňáčci a Předškoláci, běhají po louce a smějí se. Když tu najednou, co to nevidí…
Tento den byl jak pro školáky, tak předškoláky poněkud jiný. Už jen to, že školáci se hned ráno vypravili autobusem směrem k Zikmundovu, napovídalo, že tento den bude něčím výjimečný.