Jednou takhle kolem čtyř jedniček v kalendáři odvezl jeden tatínek jménem Martin své děti do jedné Lesní školy a celkem s nechutí se vracel do města za prací. Zaparkoval u popelnic, dálkově uzamkl auto…ale proč se jeden kontejner hýbe? Snad…
Protože říjen máme letos obzvláště vydařený a vybarvený, nedalo nám to a vaříme si zatím, co to počasí dovolí, pěkně venku, na ohni.
Září se neslo hlavně v duchu seznamování, slaďování, poznávání a objevování nového. Děti si vyzkoušely, jak dlouho naše putování na základnu na Zikmundově trvá a že při zábavě, kterou příroda přirozeně oplývá, se jde mnohem snáze a cesta rychle ubíhá….
Michaelská slavnost školáků a předškoláků Byť Michal svůj svátek slavil v neděli, my potkali se až v úterý prvního října – školáci i předškoláci dohromady.
Hned v druhém školním týdnu jsme se poprvé setkali školáci a předškoláci, abychom vyrazili na společný výlet. Cíl naší cesty nebyl ledajaký, chystali jsme se do Holešova na setkání s dalšími dětmi, za loutkami i za kulturním zážitkem.
V červnu jsme se konečně a moc rádi dočkali krásného slunečného počasí a to nás neopustilo ani na našem přespávacím výletě, byť nás předpovědi varovaly před velkou vodou. 🙂
Kdo si myslel, že aprílový měsíc je duben, ten si musel letos myslet, že jsme se snad o měsíc spletli 🙂 Na květen jsme si dlouho dopředu naplánovali výlety s tím, že počasí už je přece v tomto měsíci…
S dětmi a Tinkou jsme se tentokrát hned ráno sešli na Zikmundově, kam byly dovezeny i naše věci, které jsme potřebovali k přespávání. Při ranním kroužku jsme si pověděli, co nás čeká v následujících dvou dnech – proměníme se na rytíře a princezny…
V dubnu jsme si zažili mnohé, postupné pozorování žabích vajíček, lození i houpání na Dubu s velkým D, zelené i ohnivé vaření, oslavu narozenin i pozorování živého raka v zikmundovském potoce.
Znám Sirkovou studánku, kde mýtinka je v les, tam stojí nová cedule a voda svěží jest.