Pá 1. 11. 2019 / Jak to žije ve škole

Říjen na Sýkorce

Říjen lesním paroháčům přináší veselý čas, nám na Sýkorku přinesl epochu českého jazyka. A bylo to plodné období…

Vybarvuje se les… a i naše dětičky, druháčci i prvňáčci se pomaličku také vybarvují… krásný proces… každé ráno si v úvodním kruhu posíláme na provázku navlečený prstýnek, zpíváme kánony a společně prožíváme hezké ladění na nový den. Každé z dětí už má svou „funkci“ – pravidelný úkol nebo aktivitu, za kterou si zodpovídá. Někteří rádi odemykají vstupní dveře, jiní rozdávají sešity, chystají polštářky či zapisují na tabuli.

Abecedu jsme procvičovali horem-dolem, tam i zpět, skákali jsme ji i skládali z přírodních materiálů, házeli si při ní míčky, a dokonce při jejím procvičování šlo hrát na schovku v lese.

 

 

 

 

 

 

 

Abecedu jsme si pak rozdělili na samohlásky a souhlásky, pomocí nichž jsme dokázali svá jmÉnA zApsAt dvOjbArEvnĚ.

Procvičovali jsme také diakritiku – písmenka s háčky a dlouhá s čárkami. Zajímavé bylo „ú-ů“.

Pro správnou velikost a tvary písmen nám dobře posloužily naše nové epochové sešity – předem nalinkované. Prvňáčci psali VELKÝM TISKACÍM, druháčci pak využívali loňské znalosti písmen: kořenových-kmenových-korunových. Děti dostaly sešity na zapisování zážitků z víkendu. Některým v pondělí stačí nakreslit obrázek, jiní popíší celou stranu.

Příběh obra s třemi hlavami nám přinesl rozdělení typů vět a jejich interpunkční zakončení. Tedy oznamovací – tečkou, tázací – otazníkem a rozkazovací – vykřičníkem. Je to prostě tak. Že ano? No jasně, to si piš!

Při dalším příběhu – o narození trojčat, třech bratrů, se kterými byla zpočátku velmi náročná domluva – jsme se dozvěděli o možnostech slov souznačných, protikladných a souzvučných. Bratři Synonýmus, Antonýmus a Homonýmus dětem vše dokázali vysvětlit a ony pochopily jejich principy. Byla to velká legrace, když odlétal na „tenisové“ raketě a když si na poště koupila losa-paroháče.

Pracovali jsme také s pamětí. Mnohé děti se velmi rychle naučily báseň o 70 slovech a někteří ji zvládli říct jen na dva nádechy. Pomocí hry na opakovací pamětní řady jsme si procvičovali druhy slov – slovesa a podstatná a přídavná jména.

Na závěr epochy jsme se ještě díky indiánskému příběhu dostali k rozdělení na hlásky měkké, tvrdé a obojetné. Jejich procvičování nás čeká v příští epoše ČJ v prosinci.

Recitaci jsme si procvičovali při našich „ranních narozeninových básničkách“. Vždycky po svačině máme takovou „posvátnou chvilku“, kdy třída utichne a pozornost všech je věnována jednomu před tabulí. Na naší krásné Michaelské slavnosti (ODKAZ) děti dostaly každé svou osobní básničku. Tu, podle dne v týdnu, říkají samy před třídou. Někteří se ji už parádně naučili, jiní se s ní zatím sžívají. Má to vždy velkou sílu a dětem to dodává odvahu jít dál…

Společné čtení jsme zatím ještě tolik neprocvičovali. Vznikl ale „čtenářský kroužek“ – skoro všechny dívenky si postupně střídají knížečky o vílách a jejich děj si také prožívají při hrách v lese. Je to prostě pohádka, jak úžasně a naživo dokáží vstoupit do děje. Někdy je mi až líto je z něj vytahovat… ale svačina volá…

Když nám před obědem vyšel čas, četli jsme dětem příběh o jedné loupežnické dcerce. Ano, jmenuje se Ronja a děti o jejích dobrodružstvích rády poslouchaly i při obědě.

Času jsme se také věnovali – na stěně se nám zahnízdily velké hodiny, tak pracujeme s délkou přestávek, aktivit apod.

Věnujeme se příběhům – legendám. Většinou o světcích, kteří lidstvu přinesli nějaké hezké kvality. Denně si na tabuli zapisujeme, kdo má ten den jmeniny. Povídali jsme si o Sv. Františku z Assisi a při akvarelovém malování malovali jeho velké srdce. Dalším, takto na mokrý papír malovaným obrázkem, bylo padající listí, kterého jsme si užili už hromady…

 

 

V říjnu jsme podnikli výlet do Zlína. Setkali jsme se s kamarády v Dobré škole a pak si užili báječný tělocvik v tělocvičně – ODKAZ na fotky.

Říjen také přinesl Benovy narozeniny. Byla to hezká oslava… v listopadu se těšíme na tu Neinčinu.

Poslední den před prázdninami jsme ještě společně zavzpomínali na vše probrané a každý se mohl vyjádřit, jak co chápe a co mu ještě nejde. Ondra se pak zeptal, proč vlastně nedostáváme známky… tak jsme si o tom popovídali…

 

Naší oblíbenou písničkou tohoto měsíce (vč. tanečku) byla ta o přátelství… tím tento text dnes ukončím.

Díky, JirkaS.

Přátelství je jako zlatá brána, v nás, jen v nás je od té brány klíč.

 

 

ANGLIČTINA s Miri

V angličtině jsme v říjnu navázali na epochu češtiny anglickou abecedou. Děti už znají i Abc song, který lze jednoduše dohledat na youtube. Aby se nám anglická písmenka lépe zažila, každému písmenku jsme přiřadili anglické zvířátko, některá písmenka jich mají dokonce víc. Tato hra na zvířátka a písmenka, která se dětem ještě troška plete s mateřským jazykem, nám ještě chvilku vydrží. Parádně se s ní ale dá zahrát hra na způsob „bingo“, věříte? Příští měsíc nás čekají krátké pohádky se zvířátky. Děti to ale ještě neví, zato já už se na ně moc těším.

 

Jak se druží v družinkách?

Pondělky s Renčou

….. když se říká, že není špatného počasí, ale špatné oblečení, říjen nám sluníčka a družinkové zábavě venku opravdu dopřával. V lese na paloučku se nyní vyskytuje velké množství vysoké suché trávy. Děti si mohly vybrat každý svůj pařez a vyzdobit dle vlastní fantazie. Někteří ho vystlali mechem, věncem ze suché trávy a udělali si tak své pelíšky a vzájemně se navštěvovali. Kluci se vysokou trávou prosekávali jako hrdinové a holky tvořily podzimní kytice. Navštívili jsme také dětské hřiště na Velíkové. Fotbalový zápas holky proti klukům se stal oblíbenou aktivitou. V přestávce a zbývajícím odpočinku jsme tvořili origamy nebo lepili obrázky z plodů lesa….

V úterních družinkách jsme si v říjnu vyzkoušeli ubrouskovou metodu na květináče od jogurtu, vyrobili si růži z javorových listů, které jsem nasbírala na Cigánově u „studánky“ a také jsme si pohráli v lese, jelikož nás odpolední říjnové Sluníčko lákalo ven.

Miriam

Ve středy jsme hodně vyráběli. Děti si šily myšičky, malovali jsme ruce,vyráběli si masky a s kladívkem vyťukávali pestré barvivo z listí. Bylo krásně a hodně se tvořilo i venku a hlavně s přírodninami tohoto barevného měsíce.

Verča