Po 29. 7. 2019 / Jak to žije ve škole

Lesní dny na Sýkorce

Když lesní škola, tak by to chtělo ten les opravdu pořádně znát… a to i z nezvyklých stránek. A právě na tyto průzkumy jsme si vybrali v jarním čase roku 2018 projektovou středu jakožto Lesní den. A teď, když máme další školní rok za dveřmi, bychom se rádi podělili a ukázali, jak takový den vypadal 🙂

17 .4. Les plný zelené

První nás čekal už v dubnu, ještě bylo docela zima, ale zahřály nás hlavně hry.  Třeba na Jestřába hlídače a Na ptačí rodinku, kdy si děti napřed protáhly nožky a pak i mozkové závity při počítání „červíků“, kdy jsme si zkusili nelehký úděl ptačích rodičů, kteří potřebují krmit a krmit, aby mláďata přežila. A po hře jsme se zaměřili na barvy v lese, hlavně na tu zelenou, která nás všude obklopovala.

 

22. 5. Les plný tajemství

Květnový Lesní den všechny trochu překvapil. Nebo jsme my překvapili počasí? Ať tak či tak, ten den sem tam pršelo, sem tam mrholilo, ale každopádně ráno nás přivítala překrásná mlha, jak les zpracovával celonoční déšť. Toto nezvyklé počasí bylo nad všechny vzdělávací plány, takže jsme se jali jej pořádně dostat pod kůži, sem tam se zahřáli hrou a po svačince jsme objevovali báječnou lesní kladinu. Zbytek dne jsme byli už ve třídě, to pršelo tak, že se skoro nedalo ani odběhnout na záchod a procvičovali jsme si hrou písmenka malá i velká, dokonce jsme koukli i na ta psací 🙂

 

 

5. 6. Les plný vláhy

Třetí lesní setkání se neslo též v duchu vody, ale tentokrát ne ve formě deště, ale pořádných kaluží, kterými byl les naplněn.

Zvolili jsme si nepříliš známou stezku směrem na Kašavu, kde nám bylo milým překvapením překrásná louka plná rozkvetlého kvítí, o kterém jsme si jak pověděli, tak si z něj udělali barevnou paletu i věnečky. Trocha procvičení jemné motoriky není nikdy na škodu 🙂

Ale to nejkrásnější nás ještě čekalo, absolutní blaho pro naše smysly, ten nejlepší bosonohý chodníček na světě – les po dešti v krásném slunečném počasí. Těch pocitů, které v nás vyvolávaly teplé kaluže na slunci a studené ve stínu, skrývající tu čvachtavé bahýnko, tu kameny, tu měkkou čerstvou trávu… Bylo nám skvěle a po návratu na oběd musím konstatovat, že tak klidný oběd jsme se školáky snad ještě nezažili 🙂

 

19. 6. Les plný překvapení

Víte, že klacky mají uši? My si to s dětmi vyzkoušeli, napřed si každý připravil a vyzdobil dřevěnou palici a ta se nám pak stala naším prodlouženým uchem – jaký zvuk uslyšíme, když se palicí šťouráme v bahně? A co vydává kůra stromů? A jaké zvuky se nám ozvou, přejíždíme-li vysokou trávou?

A pak už byl brzy čas svačiny, pospolu, v trávě i na stromě 🙂

A ještě taky trochu toho vzdělávání, ne?! 🙂

Těším se na další krásné lesní dny v příštím roce!!

Verča D.