Po 29. 7. 2019 / Jak to žije na předškole

Červen v Předškole

V červnu jsme se konečně a moc rádi dočkali krásného slunečného počasí a to nás neopustilo ani na našem přespávacím výletě, byť nás předpovědi varovaly před velkou vodou. 🙂

6. 6. Den plný květů

 

Bylo krásně, teplo a ten den s námi šel Adam a přidala se i Věrka, maminka naší Neinky. Od rána nás provázelo sluníčko a voňavé a pestré květy byly protkány celou loukou a vlastně nakonec celým dnem. Napřed jsme se vysokou trávou, kde se děti skoro ztrácely, probrodily k Dubu, kde jsme příjemné spočinuli, zašplhali si i pohoupali se. Další naše kroky směřovaly opět na louku, plnou pestrobarevného kvítí. Zde jsme se poněkud zdržely, vily jsme totiž s Věrkou jeden věneček za druhým, některé děti se tuto techniku i naučili a tak se pletlo a pletlo a pletlo, až měly skoro všechny děti na hlavě voňavou ozdobu. Vydali jsme se pak zkratkou lesem kolem cesty, zdolali nejednu překážku na cestě (hlavně ostružiní, které pokrylo půdu lesa a my tak museli pořádně zvedat nožky). Cestu jsme si zpříjemnili vylezením na posed, respektive na žebřík posedu, který vypadal jak pro slepičky do kurníku 🙂  Na Zikmundově na nás čekal oběd, pohádka z knihy kazašských příběhů a po obědě hraní venku a kreslení zážitků a obrázků do sešitů.

13. 6. – 14. 6. Přespávání na Zikmundově a rytřský Lukov

Druhý týden v Předškole čekalo na děti něco neobvyklého. Předškolu jsme si prodloužili o celé odpoledne, večer, noc i druhý den 🙂 Více se dočtete ZDE:

Rytířské přespávání na Zikmundově

 

20. 6. Houbový a bylinkový den

Předposlední setkání jsme opět uvítali Andrejku, maminku od Vojtíška, která se za námi (a my na ní) už moc těšila. Louka na Velíkové od minule pozbyla trávy a na louce vyrostly pěkné balíky. A tu přijel traktor s vlečkou a začal nabírat balík za balíkem, lepší představení si děti nemohly přát 🙂

Po deštích v lese začaly vykukovat rozličné hříbky, do košíku tedy kromě bylinek přibylo i pár praváků 🙂

Po obědě jsme si pak přečetli pěknou knížku od Petra Wohlleben Kde jsou děti stromů a dozvěděli jsme se trochu více o rodinách stromů i o divokém světě v lese. Pak jsme si ještě našli společně vhodně velké polínko na houpačku a houpajdijá a houpajdá celé odpoledne 🙂

 

27. 6. Slavnostní poslední Předškola

Měli jsme se ten den setkat naposledy… Co tedy vymyslet, abychom na to nikdo, ani průvodci, ani děti, nezapomněli? Potkali jsme se tedy ten den všichni, napřed s Tinkou, ta na nás čekala v lese na Velíkové nad školou s báječným překvapením – pro děti byla v lese připravenu pěkně navázaná lanová dráha. Vše jsme si vysvětlili, rozdělili se do skupinek, mezitím přišel i Adam a už se šplhalo, navzájem jistilo, děti krásně spolupracovaly a brzy byly všechny překážky zdolané.

Pak cesta na Zikmundov, při které jsme si navzájem rozdělili dárečky na památku a pak už rychlá cesta k dalšímu překvapení – za Peťou do lesa nad základnu, kde nás čekal malý orienťák – se stanovišti, které byly rozmístěny po lese a s obrázky krtečka a kamarádů, které měly děti objevit, cvaknout si stanoviště a hledat další.

 

 

Peťa se s námi pak rozloučila a tak zase ve třech dospělých jsme si dali s dětmi poslední společný oběd. Po obědě se Adam ujal vyprávění, dokončil dětem své celoroční povídání o Hrdinech a děti se dočkaly šťastného konce…. Po příběhu jsme si ještě trochu začarovali se slunečním fotopapírem a díky sluníčku jsme si vyrobili otisky (fotky) světla a stínu různých lístků a rostlinek. Všem nám bylo ten den krásně a poslední rozloučení bylo hodně silné.

Děkujeme všem dětem i rodičům za báječný rok!