St 2. 1. 2019 / Jak to žije ve škole

Prosím, prosíme, děkujeme…prosinec na Sýkorce

Měsícem prosincem nás provázela Adventní nálada a také příběh o Mariině oslíkovi a jejich společném putování do Betléma.

Vyrobili jsme si také přelepovací číselný adventní kalendář, který nám ukazoval, že už se blíží…

Martin se trochu opozdil, takže řádnou sněhovou nadílku jsme si užili až v polovině prosince. Hned jsme toho využili na jízdy z kopečka, stopování i stavění sněhuláků.

Prosinec se však také nesl v duchu „bláta“… naše zázemí se totiž stalo staveništěm s velkými hromadami hlíny. I to byl důvod, že jsme začali objevovat i jiné cesty směrem do školy.

Deštivé počasí jsme využili a zažili parádní ochutnávání kapiček vody v lese – každá s různou příchutí…

5. prosince k nám přímo do vyučování přišel Mikuláš. Zahráli jsme mu na flétny, ukázali, co děláme a hezky jsme si s ním popovídali.

Učivem nám tentokrát bylo kreslení forem a k tomu jsme zvládli ještě i příběhy na vyvození čtyř nových písmenek. Úvodní formou byla spirála, točená zvenku, zevnitř i obě dohromady, kreslená do hlíny, sněhu, točená z lana, z vosku, z písmenek, na papíry velké i do sešitu – to už jsme se totiž připravovali na naši Adventní slavnost – adventní spirálu. Tu jsme si zažili společně s předškoláky. Více se dočtete na blogu TADY.

 

Ve formách jsme pak ještě pokračovali a přes všelijaké tvary sněhových vloček, které se jeden den objevily i na sklech naší školy, jsme se dostali až k šesticípé hvězdě Davidově a mandale květ života.

18. prosince jsme na Velíkovou vůbec nejeli. Na programu bylo divadlo ve Zlíně. Více si o tomto parádně prožitém dni přečtete na blogu TADY.

Hned následující den jsme si naopak Velíkovou pořádně užili. Roznášeli jsme dům od domu Betlémské světlo a lidem zpívali Pozdraveno budiž světlo… I když jsme prošli asi stovku domů, ale přitom zapálili jen asi 23 světýlek, hřál nás ten pocit, že Světlo tuto dálku putovalo smysluplně. Omlouváme se těm, kteří doma zrovna nebyli i těm, které jsme z časových důvodů už navštívit nestihli. Tak tak jsme totiž stihli náš oběd…

Poslední den školy v roce 2018 jsme slavili vánočně. Společná hostina, dárečky, telefonát s nemocnou spolužačkou, dokončení příběhu o oslíkovi, Marii a jejím děťátku. Tento den děti dostaly i každý svou básničku – tyhle básničky nás budou provázet celé další pololetí.

Děti se nám nepopletly, ale celkem hezky rozpletly… myslím tím vlnu, pletací jehlice a obaly na flétny. Přestože obaly ještě úplně hotové nebyly, vzaly si děti na vánoční prázdniny domů i své flétničky. Možná si je v novém roce přinesou zpátky do školy už v „domečku“.

Za sebou už máme první přezkoušení. Proběhlo v klidu a v pořádku. V lednu nás pak čeká dalších sedm a po nich rozdávání vysvědčení za první pololetí…

Ještě je toho stále před námi spousta, těšíme se na to vše.

Tak zatím…, JirkaS.

A co se děje při angličtině?

Adventní čas byl i v čase anglických chvilek naplněný vánoční tématikou. Poznávali jsme na obrázcích nová slovíčka vztahující se k Vánocům u nás i ve světě. Zahráli jsme si hru na mrazíka – sněhuláka, která se stala u dětí velmi oblíbenou. Ozdobili jsme si v lese stromeček pro zvířátka i jsme procvičovali počítání do dvaceti. Naučili jsme se novou písničku o sněhové vločce a na závěr jsme si všichni popřáli Merry Christmas and Happy New Year!

Jak se druží v družinkách

Prosincové úterní družinky se nesly též v duchu příprav na adventní slavnost a Vánoce. S dětmi jsme vyráběli vánoční ozdoby ze skořápek vlašských oříšků, z papíru pomalovali ozdoby na okno ve tvaru perníčků a těstoviny ve tvaru mašliček postříbřili a pozlatili drobnými třpytkami. Třpytila se nám pak celá třída ještě nějakou dobu. Čerstvě napadaný sníh nám dopřál spoustu radosti a tak jsme si stihli během krátké chvilky (než jsme se vypravili na autobus) postavit školního sněhuláka.