Čt 1. 11. 2018 / Jak to žije ve škole

Tak už i ŘÍJEN za sebou zaklapl vrátka

A co nám na Sýkorce přinesl?

Prožili jsme si epochu plnou písmenek a pomaličku už i prvních slov a vět. Přirozeně jsme tak navázali na předešlé „rovné a křivé čáry“. Každé z osmnácti písmen, kterým jsme se zatím věnovali, nám vždy přinesl nějaký příběh či pohádka. Děti tak mají s konkrétními tvary písmen spojen také pohyb, zvuk a obraz. K velkým tiskacím jsme si zrovna zkoušeli i malá tiskací a pro ukázku také písmenka psací. Ta nás však čekají až ve druhé třídě. Kromě voskovek a stránek v našich nových sešitech a křídy a tabule jsme k psaní využívali i jiné možnosti. V lese třeba šišky, větvičky, švihadla, ve třídě pak vosk, zápalky, krupici a další. Psát se dá dokonce i mokrým štětcem na tabuli…

Písmenka nám přinesla možnost skládat a číst slova a věty. Je krásné vnímat, jak si na to děti samy přicházejí. Jak se těší z objevování nového.

Prsty jsme si i v říjnu procvičovali při hraní na flétničky a také při pletení obalů na ně. Někteří už své pletací jehlice celkem ovládli, někteří s nimi ještě docela zápasí. Každopádně, očko k očku pomalu přibývá všem…

   

Stále nás provází indiánská tématika. Děti radostně uvítaly padající listí. Každý den z něj dělaly velké hromady a v taškách přenášely do svého týpí, kde z něj dělají podlahu a také velkou společnou postel. Samy se domluvily, kdo bude co dělat, jak budou spolupracovat. Je úžasné pozorovat, s jakou chutí a radostí se dá pracovat.

V říjnu jsme zvládli oslavit dvoje sedmé narozeniny. Tímto rituálem nás provází společně vyrobená velká narozeninová svíčka, promítání fotek dítěte a oslava s pohoštěním. Další narozeniny budou až na jaře.

Znovu jsme objevili, nám už z loňské předškoly známý, obrovský dub na kraji lesa. Je výzvou na něj vylézt, což se přímo nabízí, protože má pár svých větví-paží skoro až na zem. Jednou, když jsme si na něj vylezli všichni, tak jsme si tam dokonce zahráli i na flétničky.

Říjen byl příznivý růstu hub. Vícekrát jsme sbírali hlavně bedly, to jich byla plná louka.

Zažili jsme také výlet do Zlína na akci nazvanou Den stromů. V parku tam několik organizací připravilo opravdu parádní program. Vyzkoušeli jsme si stromolezení, vábení divoké zvěře, moštování, vyřezávání, ochutnali různé druhy čaje a pozorovali dravce a netopýry. Děti se tu potkaly také s kamarády ze školky a užily si obědvání přímo v parku.

V posledním týdnu jsme „adoptovali“ jednoho velkého plyšového opičáka. Čekal už dlouho na MHD zastávce a asi mu tam bylo smutno. Tak jsme ho vzali dovnitř, vydrhli kartáčem, oprali mu staré tričko a domlouváme se, jak se bude jmenovat a co s ním budeme zažívat.

Těšíme se na sovu Mathému, která k nám v listopadu přiletí, na Svatomartinský průvod a možná i na první sníh…

JirkaS.

A co se děje při angličtině?

Setkávání v angličtině dětí s Mrs. Red se od začátku nese v hravém duchu. Objevujeme spolu pojmenování pro barvy, zvířátka i části těla. Hledali jsme barvy v lese, na stromech i předmětech se kterými si děti hrají. Učili jsme se pojmenovávat věci (this is blue ballon, this is red bus…), i sami sebe (you are my friend and I’m Ella). Zpíváme spolu písničky o Strýčkovi Donaldovi a ukazovačku hlava, ramena… Kreslili jsme si barevnou duhu, princezny, meče i skřítky. Zvířátkům jsme dělali společnou farmu v lese a chystali barevné postýlky na zimu. Taky už jsme narazili na počítání do deseti a pojmenování nebe, země a stromů okolo nás. Každé setkání střídáme pohybové hry s klidnými aktivitami nad obrázky nebo nad knížkou… uvidíme co nám do našich her přinesou chladnější dny.

Pája – Mrs. Red

Jak se druží v družinkách

Pondělní družinky patří rytmu, pohybu a tanci. Postupně se s dětmi učíme pracovat se svým tělem, jeho svaly, páteří, hrudníčkem, dechem. Trochu tancujeme, hrajeme si, zpíváme, improvizujeme, ladíme se společně na hudbu i rytmus. Cvičíme a tancujeme na pohybové básničky, to vše v rytmu roku, takže teď je hlavním tématem podzim s jeho listím, větrem, deštěm a ze stěhovavých ptáků hlavně vlaštovička. V našich tanečcích nechybí ani lidové písně.

Veronika

V úterních družinkách se věnujeme zahrádce, trochu plánujeme, občas tvoříme a čteme, ale hlavně si povídáme o všem, co nás zrovna zajímá. Trávíme tak čas spolu a přirozeně, jak nás to příroda učí. V říjnu jsme si ve stínu pod ořechem stvořili pohádku o čaroději a jeho kouzelné zahradě, která dokázala vyléčit zlé lidi a udělali indiánský náhrdelník z peříček, šípků, žaludů a těstovin.

Miriam

Ve středu zase tvoříme, tvoříme s tím, co nám dává příroda, sem tam vyřezáváme, pohráli jsme si s listím a jeho barvami a trochu si vyzdobili třídu, a protože indiáni nás provázeli v září i v části října, tak jsme si s dětmi ušili a korálky nazdobili pytlíček – talisman. Při posledním setkání jsme si zase pohráli s papírem a skládali všemožné vlaštovky a letouny, které nám pak velíkovský vítr odvíval daleko – dokonce i k sousedům 🙂

Veronika

Čtvrtky v družince patří krásnu, tvoření a vyrábění. Zažili jsme malování přírodními barvami, zapouštění barev na podzimní stromy, výrobu zvířátek a panáčků z listů nebo korálkování. Pokud nám počasí přeje, vyrážíme co nejvíce ven, hlavně na louku. Nechybělo ani pouštění draků na Kudlově.

Ivka